Dobrý den, to je námět na delší diskusi, ale pokusím se odpovědět stručně. Možná časem někdo připojí i další názor. Nebráním se jiným, než vědecky podloženým tvrzením. Vždyť kde je psáno, že pouze učenci mohou mít pravdu. Myslím, že hyperaktivní děti, autistické děti a indigové děti nemusí spolu mít nic společného. Název indigové děti vznikl podle modré (indigové) barvy převládající v jejich auře. Tyto děti se často jeví jako hyperaktivní, nezvladatelné, svéhlavé a žijící ve vlastním světě, podobně jako děti autistické. Není to ale pravidlem. Proto každé hyperaktivní nebo autistické dítě nemusí být zároveň indigové. Je pravda, že dětí s některou ze specifických vývojových poruch chování a učení se rodí čím dál více a sama poznávám, že jsou to děti v drtivé většině velmi inteligentní a nadané. Těžko říci, zda to způsobuje hektická doba, do které se dnešní děti rodí, nebo zda jde skutečně o generaci "nových lidí", které mají za úkol posunout společnost na vyšší úroveň. Pokud to tak je, jejich úděl jim nezávidím. Mají svůj život těžší od samého počátku, protože málokdo je dokáže pochopit a často nenachází porozumění ani u svých rodičů. Přitom bychom se od nich možná měli učit. Možná vědí mnohem více, než my. Každou chvíli mne děti v učebně Doučka něčím ohromí a překvapí. Nejspíš bychom měli našim dětem více naslouchat, nechat je říkat vlastní názory a přemýšlet o tom, co říkají. Máme tendenci považovat řeči dětí za nesmysly, protože nám připadá, že přece nemohou mít více rozumu, než dospělí. Kde by ho vzaly, vždyť rozum jim musíme teprve dodat, že? Mám na to jiný názor, podložený zkušenostmi. Ale to je skutečně na delší debatu. Pokud by toto téma zajímalo i někoho dalšího, můžeme pokračovat :-)