Proč to dítě tolik zlobí?

Člověk se narodí jako hotová, jedinečná a originální osobnost. Po svých předcích má ve svém genetickém kódu všechny své vlastnosti, povahu, temperament, míru inteligence, vlohy a nadání. Někteří před svým narozením nebo krátce po něm získají do vínku také poruchu pozornosti a hyperaktivitu (dříve Lehká mozková dysfunkce) či některou specifickou vývojou poruchu učení (poruchy s předponou dys).

Všichni souhlasíme s tvrzením, že každý člověk má právo být sám sebou, ale jako rodiče se většinou snažíme své děti měnit tak, aby se co nejvíce blížily našemu vysněnému ideálu. Logicky chceme, aby byly v životě šťastné a úspěšné. Ve snaze jim k tomu pomoci, však můžeme nadělat mnoho chyb. Troufám si říci, že dětem s ADHD (porucha pozornosti s hyperaktivitou) dokážeme, v dobré víře, že pro ně chceme jen to nejlepší, udělat z dětství peklo.
Jaký je skutečný úkol rodičů, učitelů a všech vychovatelů, kteří se v životě človíčka objeví? Odpověď je zdánlivě jednoduchá. Úkol rodičů je vychovat z potomka slušného člověka a úkol pedagogů je předat mu tolik vzdělání, kolik je schopný svým intelektem obsáhnout.
Velmi dobře chápu pocity rodičů, kteří neustále poslouchají stížnosti na svého syna nebo dcerku. Mám bohaté vlastní zkušenosti a pamatuji si své ohromení a úlevu, když mi poprvé někdo řekl, že chování mé ratolesti není výsledkem špatné výchovy a přílišné benevolence. Díky tomu jsem konečně pochopila, jak se můj syn cítí a co prožívá. Byla to hodně ledová sprška.